Kyberšikana a šikana....jak se bránit?

16. července 2014 v 19:17 | Rose |  Poradna
Po dlouhé době přemýšlení o čem napíšu jsem si vybrala toto téma hlavně z toho důvodu, že se s tímto problémem nyní znovu potýkám a říkala sem si že to mnozí s vás možná také znají a neví jak z toho ven.



Jestli se jako neustále ptáte. "Co dělám špatně, že si furt vybírají mě?" Tak mám pro vás několik odůvodnění.
1) Mezi námi jsou dva druhy jedinců za a) obětaví a milý lidé kterým záleží na blahu druhých a za b) sobečtí jedinci kteří ubližují pro svůj prospěch nebo bohužel častěji i pro své potěšení. Pokud patříte do skupiny a) máte na toto smůlu stejně jako já.

2) Podle čeho si vybírají svou obět? Musí z vás cítit strach. Pokud jim hned dojde, že si necháte ubližovat a nebudete s tím nic dělat jste jednoduchým terčem. Jistě, že je dobrý být hodný ale občas myslete i na sesbe!;)

3) Máte něco co oni ne. Závist to je to co je většinou hlavní příčinou proč se vás snaží ponížit aby si připadali lépe. Těch důvodů je samozřejmě víc ale tendle je nejčastější.

4) Něčím se odlišujete a ostatní vás nechápou. Každý z nás má v okolí osobu o které si na první pohled řekne, že je divná a zvláštví. Ale proto eště není vyloženě nutné jí ponižovat nebo jinak znepříemňovat život. I jistě máte nějaký zvyk nebo nějakou vadu kterou se snažíte zakrýt abyste nevypadali divně ale tito ldé se to nebojí dát najevo, že jsou jiní! Je to odvha! Ne trapnost;) zamyslete se nad tím!


Já se s tímto potýkala už o školky. Myslím, že ve školce jsem to nijak moc nevnímala a nikdo to nebylo nic tak hrozného podle toho co mi mamka říkala. Ale pak nzákladní škola pro mě byla peklem. Z naší třídy přendali 3 žáky na zvláštní školu a meě nakonec raději do jiné třídy. Pamatuju si to už jen myhavě nejspíš, protože špatné zážitky se snažíme ze své mysli vytěsnit. Ale vybavujou se mi obrázky mě jak ležím v rohu okolo mě stojí partička spolužáků a kopou do mně. Pak po zvonění rychle vybjehnu že třídy ale jsem příliš pomalá, spolužačka mě popadne za zápěstí a zbytek spolužáků mě drží semknutou, že se ani nemůžu hnout. Dovlečou mě ke dveřím, já sem zpoutaná uvnitř budovy a mé předloktí je uprostřed trámu dvěřím. Stoupl si ke mě jeden ze spolužáků, podíval se mi do očí a prohlásil: "A máš to! Ty snílku!" Za mnou drží mého nejlepšího přítele který se celou dobu snaží přivolat pomoc. Pět kluků se silou zapře do skleněných dveří, zavírám oči a už jen cítím silnou bolest. V nové třídě jsem se konečně naučila splnout s davem a konečně jsem měla klid.

Pak gympl no tak to je příliš dlouhý příběh. Ale moderní bylo vyhrožování na fb a eště o mě psát na svěchny jiný možný socianí sítě jen protože jsem konečně začala být někým.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 holkajakovy holkajakovy | Web | 11. srpna 2014 v 12:38 | Reagovat

Snění je krásný, jen ostatní to někdy nedokážou pochopit co? Taky jsem něco podobnýho zažila, ale u mě to byla spíš psychická šikana. :( Naštěstí to ale trvalo jen rok než jsem tak nějak splynula s davem jak říkáš. Doufám, že teď už se máš líp, nikdy není špatný bejt jiná, na to nesmíme zapomínat. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama